O mně

Jako malý jsem měl doma velkou inspiraci pro muzikantství. Můj otec, amatérský trumpetista s ohromnou výdrží a neuvěřitelným nátiskem ( mimochodem, aktivně na trumpetu hrál a vystupoval až do svých 78 let, nyní ve svých 95 letech je stále vášnivým posluchačem a milovníkem dechové hudby ), byl mým velkým vzorem, mnoho vystoupení jsme během naší hudební kariéry účinkovali spolu. Strýc, Mirek Rak, byl profesionálním trumpetistou a až do svých 61 let působil v orchestru Smetanova divadla v Praze. Nikdy se nám nepodařilo setkat se v jednom orchestru a společně si zamuzicírovat. V roce 2013 se mi splnil i dlouholetý sen, kdy i můj syn Libor ve svých 27 letech propadl kouzlu zvuku trubky a sám, bez mého přičinění, začal pilně cvičit na trubku. Pravidelně jsme pak spolu vystupovali jak v hasičské dechovce v Lysé nad Labem, tak později ve Velkém dechovém orchestru v Kolíně.

Dojíždění z Jílového u Prahy do Kolína a změna pracovní doby v zaměstnání nakonec vyřešily jeho situaci a začátkem února 2018 nastoupil v pražském orchestru PRALINKA. Poslední společné vystoupení s VDO Kolín jsme absolvovali 10.2.2018 v pražské Lucerně, na zahájení Plesu letců. Byl jsem z toho dost smutný, ale zároveň moc rád, že jsem vše nedělal jen tak nadarmo. Ale! V květnu 2018 Pralinka potřebovala výpomoc v Louňovicích, v červnu v Minicích a kolektiv pod taktovkou Pavla Bělika byl tady. Letní soustředění v Košeticích, super akce 28.9.2018 v Mladé Boleslavi a několik dalších akcí v Praze. 4.dubna 2019 se konal Jarní koncert Pralinky na pražské HAMU. Skvělý koncert! Po kratším muzikantském odpočinku jsem se soustředil na psaní not v Sibeliovi, tisk partitur a notových partů pro archív syna Libora. Získali jsme mnoho originálních ručně psaných partitur od Josefa Švejdy. Na Štědrý den 24.12.2019 jsem se opět zůčastnil tradiční akce vánoční koledy pro domov důchodců v Lyském zámku a následné troubení z věže lyského kostela. Zase jeden nezapomenutelný zážitek, umocněný velkou návštěvou diváků a posluchačů pod kostelem. Po 18 měsíční přestávce způsobené situací kolem Covidu-19, jsem se společně se synem Liborem zúčastnil neuvěřitelné akce na Moravě a to "Benefiční koncert dechového orchestru Malá Haná" v obci Polomí a v obci Cetkovice. Výtěžek z obou koncertů ( 104000,- Kč ) byl věnován na opravu domu poškozeného tornádem starším manželům z obce Moravská Nová Ves. Velice si vážíme pozvání kapelníka orchestru p. Jiřího Palána, neboť atmosféra obou koncertů, skvělí kolegové, zpěvačka, dirigent Petr Zapletal a neuvěřitelný výkon zpěváka, imitátora a baviče Vladimíra Hrona, to byl zážitek, který člověk jen tak nezažije!!

V letech 1968 – 1972 jsem navštěvoval Lidovou školu umění v Lysé nad Labem. Mým prvním učitelem byl trumpetista Vladislav Jelínek z Poděbrad, můj pozdější kolega ve Středočeském symfonickém orchestru v Poděbradech. V roce 1969 ho v LŠU v Lysé nad Labem vystřídal Jaromír Tomek – trombónista a violoncellista, ten mě také připravil na přijímací zkoušky na pražskou Státní konzervatoř a na zkoušky do Vojenské hudební školy Víta Nejedlého v Roudnici nad Labem. Po úspěšném absolvování zkoušek do obou škol, jsem nakonec dal přednost Státní konzervatoři, kde jsem byl přijat do prvního ročníku do třídy prof. Václava Junka. Skvělý člověk, pedagogický vzor, velmi působil na své žáky.

Když jsem mu v pátém ročníku studia oznámil, že jsem byl přijat do Středočeského symfonického orchestru v Poděbradech jako trumpetista, byl velice rád, že jsem již platným členem, tehdy jednoho z největších symfonických orchestrů u nás. V orchestru, kromě již zmíněného mého prvního učitele Vládi Jelínka, hrál první trumpetu Zbyšek Erben, bývalý člen ÚHČSLA, toho času ještě učitel hudby v LŠU v Lysé nad Labem. Tři roky působení v Poděbradech s těmito skvělými kolegy a kamarády, to byla praxe, kterou jen tak někdo nemá. Po absolvování Státní konzervatoře v Praze v roce 1978 jsem 1.října nastoupil k výkonu základní vojenské služby. Bylo mi dopřáno služby u tehdejší Ústřední hudby Federálního ministerstva vnitra, po roce 1989 přejmenována na Hudbu Hradní stráže a Policie ČR. Zde jsem po absolvování dvouleté základní vojenské služby zůstal jako hudebník policista z povolání a vydržel až do konce října 2008. Celkem 30 let a 1 měsíc! 

Bez hudby jsem však zůstat nehodlal, v hudebních nástrojích u Ládi Mariaše v Jistebníku jsem si koupil novou trumpetu Yamahu YTR-8335 RGS a zůstal věrný všem kapelám, s kterými jsem v posledních letech účinkoval. Ve fotogalerii jsou prezentovány všechny orchestry, soubory a skupiny se kterými jsem měl tu čest vystupovat od svých začátků až po současnost. Po přijímacím řízení v ZUŠ Jana Zacha v Čelákovicích jsem byl 1.9.2008 přijat jako učitel hudby žesťových nástrojů a zobcové flétny. Otevřely se mi nové možnosti a skutečnost, že můžete dalším generacím předávat svoje dlouholeté zkušenosti, to je životní naplnění, které není dopřáno každému. Je to radost a štěstí současně, když práce, kterou vykonáváte jako své povolání, je Vám i velikou zálibou. 13 letou pedagogickou činnost v ZUŠ jsem ukončil v prosinci 2020 odchodem do řádného důchodu a začal se naplno věnovat notám. Jednak psaní nových aranží již zveřejněných skladeb, hledání a upravování nedostupných titulů až po úpravy a tisk skladeb pro malé i velké dechové orchestry. Pomáhám tím také svému synovi Liborovi, který vytváří obrovský archív skladeb právě pro tuto žánrovou oblast.

Proto vznikly tyto stránky, aby české muzikantství mělo alespoň trochu zajištěno další budoucnost!

Mé každodenní moto:

Život je krásný, cokoliv Ti přinese osud, nepřestávej žít. Každý den prožívej naplno, jakoby to byl tvůj poslední!